Měsíc: Březen 2021

Výhoda toho, když je člověk „nemocný“ tkví v tom, že má čas dodělat nějaké resty. U mě je to doplnění blogu o nějaké ty fotky a připsání nových článků. Dneska to vezmu na rychlovku – přece jenom už ty fotky mi daly docela zabrat a zase nerada bych u PC proseděla celý den, když nemusím. Venku je krásně – o to víc mě štve, že se necítím tak docela fit, ale snad se to rychle zlepší. Zajedno je potřeba chodit do práce a za druhé – když už je konečně hezky, tak se těším na nějakou tu kávu venku, když máme to naše super autíčko 😉

Nedávný výlet po okolí se u nás nejspíš projevil společným nachlazením. Což není uplně super, ale holt někdy i takové věci nás potkají a je potřeba to nějak překonat.
Tak jsem se dneska dala aspoň do doplňování těch fotek. Což jsem sama sobě dala jako takový malý závazek. Až při bližším zkoumání u dnešního výběru jsem ale přišla na to, kolik těch fotek vlastně doopravdy je. Opět za to patří díky mému muži, to on je tím fotícím maniakem na našich cestách a je to vlastně dobře. Člověk si u toho vybaví spoustu momentů, které by bez toho klidně dávno zapomněl a to by byla věčná škoda.

Přiznám se, že s tím vkládáním fotek tady ještě tak trochu bojuju, tak pokud to budete prohlížet doufám, že mi odpustíte, že ty galerie ještě nejsou tak docela dokonalé. Říkám si ale, že lepší něco než nic 🙂 I když si sama všímám opakujících se motivů, například jak si Tom pravidelně fotí, kde parkujeme a taky fotky s kávou skoro nikdy nechybí.

Z posledního výletu jsem odjeli předčasně, to už se projevovalo to nachlazení a asi jsme dobře udělali, že jsme to radši vzdali a neděli strávili v teple a poklidu domova i když nás to asi oba mrzelo stejně. Předchozí výlet jsme realizovali jen v omezené míře a byli jen kousek „od baráku,“ jak by se dalo lidově říct. Místečko ale hezké a i tak se tam dalo jít aspoň projít. Navíc v okolí byl památník a u toho malinkatý bunkr, takže něco vyloženě pro Toma. Já stála venku a klepala se strachy, kdy se mu tam něco přihodí, což se naštěstí nestalo.

• 

• 

• 

• 

Mě na ty bunkry moc neužije. Trochu mám u toho klaustrofobii a trochu to na mě nepůsobí bezpečně, ale už jsem jich pár taky viděla zevnitř. Nemůžu říct, že je to nezajímavé, to zase ne a kecala bych i když dávám přednost jiným zajímavostem, ale čas od času proč ne. Já jsem si za odměnu vylezla na posed a jinak jsme hlavně byli rádi, že jsme po delší době byli aspoň chvíli venku, v přírodě, kolem nás navíc pohled na vinohrady a ještě jsme na večer měli krásné sluníčko.

Taky jsme se spolu tak trochu opili, ale i to k tomu občas patří – holt víno je víno.

Výlet to byl krátký, takříkajíc „jen aby se neřeklo,“ ale myslím, že jsme oba byli spokojení. Hlavně s tím, že jsme si prostě konečně vyjeli a strávili zase jednu noc takhle společně v autě. Těším se, že teď už to s tím počasím bude zase o něco lepší a že těch výletů bude opět jenom přibývat a že se taky dostaneme snad na nějakou dovolenou.

• 

• 

• 

Velikonoce před námi a s tím i pár dní volného času, tak se zkusím polepšit a ještě přidat nějaký ten článek. Třeba nakonec zvítězím i nad „výrobou“ galerií a půjde mi to čím dál tím líp. Aspoň já v to doufám. A snad to doplním i něčím, co už máme z loňska, abych tu neměla tak oooobrovskou mezeru v tom, kde všude jsme pocestovali. A že toho nebylo málo 😉

Tak jsem dneska po delší době nakoukla na blog. No pravda, moc jsem tomu loni teda nedala, to se musí nechat, ale asi to všichni moc dobře známe – občas je prostě pořád něco důležitějšího. Teď si říkám, jestli vůbec budu schopná vyhrabat z paměti všechny různý poznatky a zážitky, které bych sem mohla dát. Na druhou stranu … už se sebou pár let žiju, takže se znám a vím, že to není jenom o nějakém nedostatku času. Spíše o tom, že se vždycky z horlivosti do něčeho pustím a pak mě ten zápal tak nějak ne že přímo opustí, ale trošku asi vyšumí, částečně to přebijou další věci atd. atd.

Hned jsem se chytla za hlavu, jak je možný, že jsem ten blog udělala tak děsně nudnej 😀 Nikde žádná fotka, nebo barva…. no to jsem snad ani nedělala já. Ale dělala, samozřejmě, že jsem to dělala já a tak jsem si – teď zrovna ve fázi toho zápalu – řekla, že je jako nejspíš čas to trochu vytunit. No a nejlíp, nenechat to s minimem příspěvků jako v loňském roce, ale trošku to tady rozhýbat. Zvlášť teď, když vlastně nikdo nikam nemůže, by se to mohlo dost hodit !

Navíc jsem si teď nedávno tak trochu zavzpomínala, že třeba loni touhle dobou jsme vlastně ještě vůbec nevěděli, že chceme obytňák. I když můj muž to už dost možná tušil, spíš ale ne, protože u něho se tyhle nápady dostavují až s neuvěřitelnou rychlostí, občas snad i nahodilostí. Až jsem z toho kolikrát ještě pořád překvapená, kolik toho za neskutečně krátkou dobu dokáže vymyslet. No a taky jsme to od loňska samozřejmě trochu upgradovali. Pominu fakt, že prakticky od prvního týdne přesně víme co v dalším autě bude jinak 🙂 Ale třeba jsem si myslela, že přes zimu tomu ježdění moc nedáme, protože my vlastně to nezávislé topení kupovat nebudeme ….

Opak byl samozřejmě pravdou. U nás doma to tak obvykle je „no tak to na ty brusle nepůjdem, když je na tom ledu sníh.“ – „Ok, tak si jdeme do auta pro brusle“ – a takhle je to (skoro se vším). Takže nevím, že mě hned nenapadlo, že když to topení nejspíš nechceme, tak je vlastně jasný, že ho koupíme.
Realizace na sebe nedala příliš dlouho čekat. Ale víte co – jsem z toho nadšená.

Díky tomu, že ho máme jsme si totiž mohli pohodlně vyrazit nejenom na podzim, ale také v zimě. Samozřejmě i s topením bylo počasí, které už bylo mimo naše limity. Jako například mráz -20°C, to už jako fakt ne. Nejde o to, že by v autě byla zima – ba naopak, díky tomu topení se tam dá udělat vážně luxusní teplíčko – což ostatně všichni co ho máte víte moc dobře 🙂 Ale přece jenom jenom jít pak v tom nečase třeba na záchod, na to nejsem dostatečná hrdinka….

Je ale fakt, že na horách, kde jsme byli na Silvestra, ty teploty přes noc byly taky nízké – a zvládli jsme to, ale opět jsme u toho … na horách, to je docela jiná zima. Navíc – i když kolem dokola nebyl skoro žádný sníh, tak tam kde jsme byli nááááhodou fakt byl 😉 Čímž se ten pobyt venku vážně dost zjednodušil.

Ale to jsou teď jenom takové útržky toho, co mi aktuálně naskakuje v hlavě, aniž o tom nutně musím nějak zásadně přemýšlet – jakože co všechno jsme zvládli, jaké jsou novinky a tak podobně. Třeba zrovna ten Silvestr na horách si myslím, že by stálo za to jej trošku rozvést. No já vím, jaro na krku a já budu psát o Silvestru, ale holt mi to tak prostě vyšlo. Navíc si říkám, že občas se ten příspěvek/článek, může prostě hodit. Za prvé nevíme, kdy nás vlastně legálně pustí z domu a za druhé, každý z nás občas brouzdá po netu a nikdy nevíme, na co všechno můžeme narazit 🙂

• 

• 

• 

Takže …. pokud jste zvědaví, budu ráda, když mi něco připíšete do komentáře, dáte lajk nebo třeba naši FB stránku či blog nasdílíte pro někoho, koho by to mohlo zajímat. Nejsme žádní blázni – teda trochu jo, ale ne v tomto směru – a tak myslím že nehrozí (už jen k vůli me nedisplinovanosti), že bychom si z toho založili kanál na youtube a začli to dělat v nějakém velkém stylu. Pokud bych nás měla nějak označit, jsme spíš takoví srdcaři… ale i těch je potřeba, nejenom těch, kteří zvládnou tu super skvělou propagaci 😉